Majitelé starých domů to znají. Fasádu s původní štukovou omítkou ani dům v památkové zóně nejde jen tak obalit patnácti centimetry polystyrenu. Účty za topení přitom rostou každou zimu. Objevila se proto nabídka, která zní jako zázrak. Nátěr nebo stěrka silná sotva pár milimetrů, která má zastat práci tlusté vrstvy klasické izolace. Co za tím doopravdy stojí a komu to pomůže?
Izolace, kterou nanesete štětcem
Řeč je o termoizolačních nátěrech a stěrkách. Nanášejí se v tenoučké vrstvě, u nátěrů jde o desetiny milimetru, u hustších stěrek zhruba o jeden milimetr. Účinek se skrývá v jejich složení. Obsahují drobné duté sklokeramické kuličky a novější přípravky přidávají také aerogel, mimořádně lehkou hmotu, kterou proslavil kosmický výzkum.
Tyto částice jsou uvnitř duté a částečně vyprázdněné, takže samy o sobě brzdí únik tepla, a jejich povrch navíc funguje jako zrcadlo pro sálavé teplo. Teplo z radiátoru se od nich zčásti odrazí zpátky do místnosti, místo aby beze zbytku zmizelo ve studené zdi. Odborníci mluví o radiační bariéře. Povrch stěny díky ní zůstává teplejší, než by byl bez ošetření.
Přečtěte si také: Jedna vrstva místo tří. Technik ukázal řešení, které zvládne i chalupu
Co tenká vrstva opravdu dokáže
Teplejší povrch zdi má příjemné důsledky. Mizí studené kouty a tepelné mosty kolem oken, překladů a parapetů, kde se dřív srážela voda. Kondenzace přitom bývá hlavní příčinou černých plísní. Jakmile povrch přestane být ledový, plíseň ztrácí podmínky k životu.
Vytápěná místnost navíc působí tepleji a rychleji se prohřeje. Výrobci uvádějí, že pocitová teplota stoupne zhruba o dva až tři stupně a na topení lze ušetřit řádově kolem deseti až patnácti procent. Pro starší dům s věčně vlhkým rohem to dokáže být citelná úleva.
Proč tři milimetry nenahradí patnáct centimetrů
Tady je namístě upřímnost. Vrstva silná zlomek milimetru neudrží teplo tak jako pořádná izolace. U tak tenkého nátěru se ostatně ani běžně nezměří tepelný odpor, tedy hodnota, podle které se izolace posuzuje.
Přečtěte si také: Dvacet minut práce, které vám ušetří tisíce: Co udělat s kotlem před zimou. Měl by to vědět každý
Fyzikální zákony se obejít nedají. Tepelný odpor patnácti centimetrů minerální vlny žádný tenký nástřik ani stěrka nedožene, ať už výrobce slibuje jakoukoli nanotechnologii. K marketingovým tvrzením o nátěru, který nahradí celé zateplení, se proto stavějte obezřetně. U poctivého zateplení odborníci dodnes počítají aspoň s patnácti centimetry a podle typu zdiva klidně i s víc. Tenká stěrka tak zůstává spíš pomocníkem proti vlhku a chladu sálajícímu ze stěn, plnou náhradu zateplení v ní hledat nelze.
Řešení pro domy, které nejdou zateplit zvenku
Když musí fasáda zůstat nedotčená, přichází na řadu zateplení z vnitřní strany. Bývá méně účinné a stavaři ho berou jako nouzové východisko, u historických budov je ale často jedinou cestou. Rozhoduje volba materiálu. Polystyren se sem nehodí, protože nedýchá a vlhkost uvězní ve zdivu.
Osvědčila se naopak prodyšná minerální vata a difúzně otevřené izolační desky, které s vlhkostí umí pracovat a odvádět ji pryč. Pokládají se zpravidla v tloušťce kolem šesti centimetrů, podle výpočtu ale i více, a u difúzně otevřených systémů se obejdou bez parozábrany. Kdo bojuje s opravdu stísněným prostorem, může zvážit aerogelové rohože. Aerogelu stačí zhruba čtvrtinová tloušťka oproti minerální vatě, i taková rohož ale měří centimetry a stojí výrazně víc než obyčejný nátěr.
Přečtěte si také: Jedno nastavení, které sníží účet za teplou vodu: Rozdíl poznáte hned a můžete ušetřit klidně 3 650 Kč
Přehled materiálů pro vnitřní zateplení shrnuje následující tabulka:
| Materiál | Vhodnost pro vnitřní zateplení | Tloušťka a vlastnosti |
|---|---|---|
| Polystyren | Nevhodný | Nedýchá a uvězní vlhkost ve zdivu |
| Prodyšná minerální vata a difúzně otevřené desky | Osvědčené řešení | Kolem 6 cm, obejde se bez parozábrany, s vlhkostí umí pracovat a odvádět ji |
| Aerogelové rohože | Volba do stísněných prostor | Zhruba čtvrtinová tloušťka oproti minerální vatě, stále v centimetrech, výrazně dražší než nátěr |
Na co si dát pozor, než se rozhodnete
U starého domu vždy začněte průzkumem. Zeď je potřeba proměřit a najít, odkud se bere vlhkost. Zateplit mokrou stěnu totiž znamená koledovat si o plíseň schovanou pod izolací. Nová těsná okna navíc omezují přirozené větrání, takže po každé úpravě je nutné větrat poctivěji a sledovat vlhkost vzduchu, ideálně vlhkoměrem.
Přečtěte si také: Češi ve velkém vyhazují tenhle 1 spotřebič. Žere víc než pračka a myčka dohromady a přitom se dá lehce nahradit
Tenká termoizolační stěrka má svoje místo. Srovná povrchovou teplotu stěn, potlačí tepelné mosty a zbaví roh plísně. Kdo od ní ale čeká výkon patnácti centimetrů izolace, dočká se zklamání. U starých domů se vyplatí spojit promyšlenou vnitřní izolaci s odborným posouzením a pár milimetrů nátěru chápat jako doplněk, který přidá na pohodlí.
Zdroje: https://www.tzb-info.cz/5371-termoizolacni-natery, https://www.avmi.cz/myty-o-zateplovani, https://stavba.tzb-info.cz/izolace-strechy-fasady/9114-bytove-domy-historicke-objekty-kostely-zatepleni-zevnitr-je-funkcni-a-bezpecne, https://www.enviweb.cz/84815, https://purstav.cz/informace/vnitrni-zatepleni-interieru-domu.html, https://www.bydleniprokazdeho.cz/zateplovani-izolace-clanky/zatepleni-domu-termoaktivni-sterkou-nove-generace
