Fotovoltaika už na českých střechách zdomácněla a mění sluneční světlo na elektřinu. Do její blízkosti se ale čím dál častěji stěhuje jiná technologie, která ze stejného slunce vytáhne mnohem víc energie. Slibuje výrazně vyšší účinnost a část pořizovací ceny za vás navíc může pokrýt stát. V čem je tedy háček a pro koho se taková investice vyplatí?
Ze slunce získávají rovnou teplo
Řeč je o solárních termických kolektorech. Na střeše sice připomínají fotovoltaiku, uvnitř ale fungují úplně jinak. Křemíkové články ani měnič v nich nenajdete. Uvnitř vede síť trubek naplněná teplonosnou směsí, nejčastěji vodou s příměsí nemrznoucího glykolu. Slunce ji na střeše ohřeje a v zásobníku pak předá teplo užitkové vodě.
Fotovoltaický panel musí světlo nejdřív přeměnit na elektřinu, tu poslat po vodičích do bojleru a teprve tam s ní vodu ohřát. Termický kolektor si celou tuhle okliku odpustí a bere teplo ze slunce napřímo. O oběh kapaliny se stará čerpadlo a teplotní čidla, aby se médium v létě nepřehřálo a v zimě nezamrzlo.
Přečtěte si také: Češi ve velkém kupovali fotovoltaiku na balkon z Lidlu. Mysleli si, že ji jen zapojí, ale narazili. Teď se to změní
Odkud se bere účinnost až 90 procent
Právě přímá cesta k teplu stojí za čísly, jaká u fotovoltaiky nenajdete. Běžný fotovoltaický panel promění na elektřinu jen kolem dvaceti procent dopadajícího záření, špičkové modely se dostanou k pětadvaceti. Termický kolektor umí ze slunce vytáhnout několikanásobně víc.
Číslo 90 procent, které se objevuje v reklamách, pochází z měření za ideálně nastavených podmínek. Naplno se ukáže jen na krátkou chvíli, kdy kolektor dostává přímé záření a médium v něm je ještě chladné. Jakmile se okruh prohřeje nebo klesne venkovní teplota, přeměna se propadá. V reálném celoročním provozu se účinnost drží mezi 60 a 80 procenty. I tak jde o hodnotu, na kterou fotovoltaika nedosáhne.
Menší plocha na střeše a levnější teplá voda
Vyšší účinnost má praktický dopad. K pokrytí ohřevu vody stačí podstatně menší instalace. Tam, kde by si fotovoltaika řekla o velkou část střechy, se termika spokojí s několika kolektory, které zaberou jen zlomek plochy. V běžné domácnosti pokryjí přes polovinu roční spotřeby teplé vody a v létě ji zvládnou zajistit skoro celou. Hlavní ohřev domu, ať kotel nebo tepelné čerpadlo, tak přes léto zůstane vypnutý.
Přečtěte si také: Velké baterie do domu ztrácejí smysl. Přichází řešení za 30 % ceny
Vybírat můžete ze dvou typů. Ploché kolektory jsou levnější, vakuové trubicové bývají účinnější a slušně pracují i v zamračených dnech. Životnost obou se pohybuje kolem dvaceti až třiceti let, takže systém odslouží klidně několik generací bojlerů.
Hlavní rozdíly mezi fotovoltaikou a termikou shrnuje následující tabulka:
| Parametr | Fotovoltaický panel | Termický kolektor |
|---|---|---|
| Co získáte ze slunce | elektřinu | teplo |
| Účinnost | kolem 20 %, špičkové modely 25 % | běžně 60 až 80 %, laboratorní strop 90 % |
| Plocha na střeše | velká část střechy s řadou těžkých panelů | často stačí několik menších kolektorů |
Dotaci v roce 2026 nedostane každý
Přečtěte si také: Tepelná čerpadla dostávají konkurenci. Nová technologie nepotřebuje venkovní jednotku a stojí o 70 % méně
Největší brzdou téhle technologie vždycky byla cena. Pořízení celé sestavy se počítá v desetitisících, u větších instalací sahá přes sto tisíc korun. S financováním má pomáhat státní program Nová zelená úsporám, jenže od roku 2026 platí nová pravidla.
Běžná domácnost už na přímou dotaci nedosáhne. Místo ní může využít bezúročný úvěr, u kterého úroky za žadatele hradí stát. Přímou dotaci na solární ohřev vody dostanou od roku 2026 v rámci programu Nová zelená úsporám Light jen nízkopříjmové a zranitelné domácnosti, typicky senioři. Ti navíc mohou peníze čerpat dopředu. Slib z nadpisu tedy platí, jen se cesta k penězům liší podle toho, do jaké skupiny patříte.
Kdy se termika vyplatí a kdy ne
Termické kolektory mají i své meze:
- umějí vyrobit pouze teplo, elektřinu z nich nezískáte, takže s nimi nenapájíte spotřebiče ani nenabíjíte auto;
- v mrazech jejich účinnost výrazně padá;
- přebytečné letní teplo se nedá smysluplně uložit, takže často přijde nazmar.
Přečtěte si také: Češi ruší plynové kotle. Našli způsob, jak topit levněji a bez zásahu do domu
Dávají proto smysl hlavně tam, kde je velká spotřeba teplé vody a majitel neřeší výrobu elektřiny. Kdo chce univerzální řešení, sáhne spíš po fotovoltaice, případně po tepelném čerpadle, které ohřívá vodu stabilně i bez slunce. Nejvíc užitku pak dává kombinace více zdrojů, kde každý pokryje to, co umí nejlépe.
Zdroje: https://www.nanospace.cz/blog/fotovoltaicke-panely-vs-solarni-panely-v-cem-je-rozdil/, https://www.eon.cz/radce/blog/jake-existuji-dotace-na-solarni-ohrev-vody/, https://www.nasestrecha.cz/clanky/dotace-na-ohrev-vody-2026-fotovoltaika-konci-podporu-uz-ziskate-jen-na-tato-reseni/, https://www.aaasolar.cz/solarnisystemy/solarni-termika-nebo-fotovoltaika/, https://www.poznatsvet.cz/veda-a-technika/solarni-termicke-panely-ucinnost/
