Sady balkonových solárních panelů se v hobby marketech i v Lidlu prodávají jako běžné spotřební zboží. Vezmete krabici, pověsíte panel na zábradlí, zapojíte do zásuvky a máte vlastní elektřinu. Jenže spousta kupujících po nákupu zjistila, že tak jednoduché to v Česku není a slibované uvolnění pravidel zatím visí ve vzduchu.
Panel za pár tisíc, ale papírování jako u velké elektrárny
Základní sestava v Lidlu startuje kolem 8 000 Kč, dražší varianta se dvěma panely a mikroměničem vyjde zhruba na 10 000 Kč. Nákup zabere pár minut, provoz podle předpisů je ale složitější.
České právo totiž na malý balkonový set hledí stejně přísně jako na běžnou domácí elektrárnu. Jakmile ho zapojíte do zásuvky, stává se z něj takzvaný mikrozdroj napojený na veřejnou síť a přichází s ním administrativa původně nastavená pro mnohem větší instalace.
Přečtěte si také: Češi teď ve velkém vypouští bazény. Odborníci varují před 1 chybou, která celý proces udělá o 80 % náročnější
Každý distributor chce něco jiného
Postup se liší podle toho, kdo ve vašem regionu rozvádí elektřinu. ČEZ Distribuce, PREdistribuce i EG.D shodně vyžadují žádost o připojení mikrozdroje a stojí na pravidle, že do sítě nesmí protéct nic. Rezervovaný výkon pro dodávku je nastavený na nulu.
ČEZ navíc u zjednodušeného připojení chce změření impedance proudové smyčky na náklady žadatele a připomíná, že za neoprávněnou dodávku do sítě hrozí pokuta podle Energetického regulačního úřadu. U PRE zase musí instalace technicky znemožnit, aby se do sítě dostal jakýkoli proud navíc. A kdo bydlí v bytovém domě, ten se navíc neobejde bez svolení společenství vlastníků nebo družstva, protože zábradlí i fasáda obvykle patří všem vlastníkům dohromady.
Požadavky jednotlivých distributorů shrnuje následující přehled:
Přečtěte si také: Velké baterie do domu ztrácejí smysl. Přichází řešení za 30 % ceny
| Distributor | Co požaduje |
|---|---|
| ČEZ Distribuce | žádost o připojení mikrozdroje a nulový rezervovaný výkon, u zjednodušeného připojení navíc změření impedance proudové smyčky na náklady žadatele; neoprávněnou dodávku do sítě pokutuje podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu |
| PREdistribuce | žádost o připojení mikrozdroje a nulový rezervovaný výkon, k tomu technické řešení, které do sítě nepustí žádný proud navíc |
| EG.D | žádost o připojení mikrozdroje a nulový rezervovaný výkon |
Kde je háček: přetoky, které nejde jednoduše uhlídat
Právě přetoky dělají z levné sady problém. Osmisetwattový strop na měniči totiž neřeší, co se stane s elektřinou, kterou domácnost zrovna nespotřebuje. Panely vyrábějí nejvíc kolem poledne, kdy bývá spousta lidí v práci a byt odebírá minimum. Přebytek pak musí zamířit do baterie, nebo je nutné výrobu okamžitě utlumit. Jinak proud přeteče do sítě, čemuž mají pravidla zabránit.
Základní balkonové sady tohle samy o sobě nezvládnou. Aby to dokázaly, musely by průběžně sledovat, kolik proudu byt zrovna odebírá, a podle toho výrobu doladit přes chytrý regulátor nebo baterii. To všechno cenu instalace zvedá a z původního „zapojím a mám hotovo“ se stává technický úkol.
Přečtěte si také: Tepelná čerpadla dostávají konkurenci. Nová technologie nepotřebuje venkovní jednotku a stojí o 70 % méně
Slibovaná změna existuje, zákonem se ale ještě nestala
Řešení se rýsuje. Ve hře je návrh na vlastní kategorii pro malé sety, takzvaný zásuvkový fotovoltaický mikrozdroj. Šlo by o tovární sestavu s měničem do 800 VA a panely o celkovém výkonu do 2 kWp. Místo žádostí, smluv a revizí by distributorovi stačilo poslat jediné bezplatné oznámení přes elektronický formulář. Přetok do sítě by se u něj nepovažoval za neoprávněnou dodávku, i když by za něj nikdo nic nezaplatil.
Autorem úpravy je poslanec Marián Jurečka, který ji podal jako pozměňovací návrh ke stavební novele. „Aby si česká rodina mohla pověsit panel na balkon stejně snadno jako ta německá,“ popsal pro Solární magazín svůj cíl. Zatím ale neuspěl. Sněmovna návrh v červenci nepřijala a Senát pak v srpnu celou novelu vrátil poslancům zpět. Uvolnění pravidel tak zůstává jen politickým záměrem, o kterém se dál jedná. Pokud by nakonec prošlo, počítá se s účinností od ledna 2027 a s půlroční lhůtou, ve které by i majitelé starších sestav museli své panely dodatečně nahlásit.
Kolik to reálně ušetří
Než balkonovou elektrárnu pořídíte, vyplatí se srovnat očekávání s realitou. Prodejci rádi lákají na zhruba 800 kilowatthodin ročně, k takovému výnosu se ale sada dopracuje jen za téměř laboratorních podmínek. Panel zavěšený kolmo na zábradlí nechytí tolik slunce jako šikmá střecha, přes den ho může zastínit protější dům a záleží i na tom, kam balkon míří. Bez baterie navíc doma spotřebujete jen zlomek toho, co panely stihnou vyrobit v poledních špičkách.
Přečtěte si také: Češi ruší plynové kotle. Našli způsob, jak topit levněji a bez zásahu do domu
Reálná úspora vyjde zhruba na dva až tři tisíce korun za rok a sada se zaplatí během několika let. Pro srovnání, v sousedním Německu, kde stačí online registrace, běží přes milion těchto elektráren. V českých podmínkách tak balkonová elektrárna zatím dává smysl hlavně lidem, které baví technika, nebo těm, kdo chtějí mít doma jištění, když vypadne dodávka proudu.
Zdroje: https://www.tiscali.cz/panel-z-obchodaku-zasuvka-na-balkone-a-vlastni-elektrina-cesko-chce-zrusit-byrokracii-ktera-brzdi-tisice-domacnosti-703450, https://solarnimagazin.cz/snemovna-neprijala-pozmenovaci-navrh-o-balkonove-fotovoltaice-marian-jurecka-se-ji-snazi-vratit-do-hry/, https://www.drevostavitel.cz/clanek/nova-pravidla-pro-balkonovou-fotovoltaiku, https://www.cezdistribuce.cz/pro-vyrobce/pripojeni-vyrobny-na-napetove-hladine-nn-pro-vlastni-spotrebu-do-50kw-bez-licence/mikrozdroj-zjednodusene-pripojeny-do-10kw-bez-pretoku-do-site, https://www.arecenze.cz/clanky/balkonova-fotovoltaika-z-lidlu-2026-cesi-si-mysleli-ze-ji-proste-zapoji-do-zasuvky-narazili-na-zakon-novela-to-ma-zmenit/
